Robert Křesťan: Noc

Ozvěna od Svatého Pavla

zalétla i k nám do pokoje

z příšeří jsi na mě mávla

úsměvem lorda Fauntleroye

Zpod toho prastarého gesta

ti ve tváři vykvetl sad

a po střechách věčného města

kráčela noc jako aristokrat



V podkroví starého domu

s blaženou nevinností

palčivou chuť kardamomu

chutnali jsme si do sytosti

Až dvojhlasem zavřískly žestě

a v nesvatém slunci Hirošimy

smíření ve svatém městě

jsme nakonec dospěli i my



Ráno jsi vypila kávu

a odešla dřív než jsem vstal

ani jsem nezdvihl hlavu

ani jsem nezamával

To jen zvoníci zmámili mě

prvními tóny velikonoc

to nás jen v hotelu v Římě

na pár chvil spojila noc